|
|
Role radiologického asistenta během vakuové biopsie
BEDNÁŘOVÁ, Anna
Mamografický screening je program, který má v ČR nejdelší historii a může se chlubit velmi dobrými výsledky. Cílem tohoto screeningu je nalézt nádor v prsu, který je ještě nehmatný a je v rozměrech několika málo milimetrů, a tím zajistit ženě ideální léčebné výsledky. Základní vyšetřovací metoda, jež se používá, je mamografický snímek. Po snímkování, v případě sporného nálezu, se provádí pro následné vyšetření prsu sonografie, snímky se spot kompresí CORE-CUT biopsie, vakuová biopsie a velmi sporadicky při daných indikacích i magnetická rezonance. Vakuová biopsie (SVAB) je v diagnostice prsních nádorů průlomové vyšetření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak často se provádí vyšetření prsu pomocí vakuové biopsie. Dále pak zjistit věkovou strukturu žen a korelace mezi maligními a benigními nálezy. U věkových struktur bylo účelem zjistit neparametrickým testováním existenci vazby na normální rozdělení. Ke splnění testovacích a korelačních cílů byly zformulovány operacionalizované hypotézy. Pro bakalářskou práci byla data získána z archivačního systému Medicalc na EUC Klinice v Českých Budějovicích. Jelikož tato metoda se provádí na EUC Klinice krátce, byla data pro bakalářskou práci čerpána v rozmezí let 2020-2021. Analýzou dat bylo zjištěno, že stereotaktická vakuová biopsie (SVAB) byla za výše zmíněné období provedena celkem 118krát. Z výsledků vyplynulo, že vyšetření prsu pomocí vakuové biopsie má jasné indikace. Většinou se provádí na ověření vzniklých kalcifikací v prsu, zda tyto kalcifikace mají benigní původ, či jsou počátkem vznikajícího maligního procesu. Dále se pak SVAB provádí k ověřování lézí, které jsou patrné na mamografických snímcích a nemají jasný ultrazvukový kolerát, a nelze tak provést klasickou CORE-CUT biopsii.
|
|
|
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích
Rathouská, Michaela ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích Zhoubné novotvary představují ve většině evropských zemí druhou nejčastější příčinu úmrtí. Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti na rakovinu prsu žen v období 1980-2007 v České republice, Velké Británii a Švédsku. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí s úmrtností na další časté příčiny úmrtí a některé další novotvary u žen. Práce analyzuje úmrtnost podle věku, dále incidenci, věnuje se také screeningovým programům a mezinárodnímu srovnání. Část práce je věnována rizikovým faktorům, prevenci a možnostem léčby. Ve všech analyzovaných zemích došlo ve sledovaném období k poklesu úmrtnosti na novotvar prsu, zatímco incidence vzrostla. Došlo k posunu úmrtnosti do vyššího věku, a to především v závislosti na zlepšení zdravotní péče a její větší dostupnosti. V incidenci byl pozorován přesun z nejstarší věkové kategorie do mladších, a to především v důsledku zavedení národních programů mamografického screeningu.
|
|
|
Molekulární vlastnosti duktálního carcinoma in situ a jejich klinický impact
Böhm, Jan ; Zikán, Michal (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Cíl: Duktální carcinoma in situ (DCIS) je prekanceróza s rostoucím klinickým významem. Pro optimální terapii DCIS je třeba správně zhodnotit individuální riziko pacientky. Cílem této disertační práce bylo identifikovat klinické a molekulární charakteristiky podskupiny DCIS s nepříznivým prognostickým chováním. Metody: V populační studii byly zkoumány případy DCIS diagnostikované v rámci mamografického screeningu. V části experimetální jsme provedli srovnávací analýzu pěti biomarkerů na různých typech tkáně (zdravá tkáň prsní žlázy, vzorek DCIS a tkáň invazivního karcinomu) pomocí expresní analýzy a analýzy ztráty heterozygozity. Výsledky: Prokázali jsme vysoký podíl čistého (bez invazivní složky) DCIS (14,41%) na všech lézích označovaných jako maligní. Zaznamenali jsme homogenní distribuci rizikových faktorů napříč celou skupinou bez jasného vzorce identifikujícího rizikové podtypy. Významný rozdíl byl v klinickém managementu nádorů s podobnými klinickými charakteristikami, což ilustruje současný stav omezeného využití klinických prognostických parametrů. V laboratorním experimentu byl prokázán rozdíl ve ztrátě heterozygozity (LOH) mezi DCIS a invazivním karcinomem pro geny BRCA1 (8,69% vs. 44,74%) a BRCA2 (9,52% vs. 45,0%). Pro gen p53 rozdíl zjištěn nebyl (31,82% vs. 32,5%). Na vzorku zdravé...
|
|
|
Molekulární vlastnosti duktálního carcinoma in situ a jejich klinický impact
Böhm, Jan ; Zikán, Michal (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Cíl: Duktální carcinoma in situ (DCIS) je prekanceróza s rostoucím klinickým významem. Pro optimální terapii DCIS je třeba správně zhodnotit individuální riziko pacientky. Cílem této disertační práce bylo identifikovat klinické a molekulární charakteristiky podskupiny DCIS s nepříznivým prognostickým chováním. Metody: V populační studii byly zkoumány případy DCIS diagnostikované v rámci mamografického screeningu. V části experimetální jsme provedli srovnávací analýzu pěti biomarkerů na různých typech tkáně (zdravá tkáň prsní žlázy, vzorek DCIS a tkáň invazivního karcinomu) pomocí expresní analýzy a analýzy ztráty heterozygozity. Výsledky: Prokázali jsme vysoký podíl čistého (bez invazivní složky) DCIS (14,41%) na všech lézích označovaných jako maligní. Zaznamenali jsme homogenní distribuci rizikových faktorů napříč celou skupinou bez jasného vzorce identifikujícího rizikové podtypy. Významný rozdíl byl v klinickém managementu nádorů s podobnými klinickými charakteristikami, což ilustruje současný stav omezeného využití klinických prognostických parametrů. V laboratorním experimentu byl prokázán rozdíl ve ztrátě heterozygozity (LOH) mezi DCIS a invazivním karcinomem pro geny BRCA1 (8,69% vs. 44,74%) a BRCA2 (9,52% vs. 45,0%). Pro gen p53 rozdíl zjištěn nebyl (31,82% vs. 32,5%). Na vzorku zdravé...
|
|
|
Prevence karcinomu prsu.
Svobodová, Karolína ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Tématem bakalářské práce je Prevence karcinomu prsu, konkrétněji se zaměřuje na samovyšetřování prsu. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je obecně zpracována anatomie prsu, rizikové faktory, příznaky, diagnostika, léčba a prognóza karcinomu prsu. Podstatná část práce se pak věnuje prevenci, která v další kapitole seznamuje ženy se samovyšetřováním prsu. Empirická část je realizována prostřednictvím dotazníkového šetření. Skupinu respondentů tvořilo 92 žen. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou ženy informovány o metodice samovyšetřování prsu, zda si ženy prsa vyšetřují či nevyšetřují. A pokud si prsa nevyšetřují, co je důvodem. V poslední řadě práce zjišťuje, odkud ženy získaly informace o metodice samovyšetřování prsu. Význam práce spočívá v získání informací o karcinomu pru a rozšíření znalostí v prevenci. Především by měla ženy motivovat v péči o sebe sama.
|
|
|
Činnost nestátních neziskových organizací v oblasti péče o pacientky s rakovinou prsu
Pecháčková, Tereza ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast zdravotní péče, seznamuje čtenáře s obecnou problematikou onkologického onemocnění. Představuje systém a specifika péče o ženy s rakovinou prsu. Dále se zabývá tématem práv pacientů a významem informovanosti. Představuje činnost nestátních neziskových organizací zaměřujících se na tuto oblast. Cílem této práce je zmapování těchto organizací a analýza jejich činnosti. Dále pak zjišťuje informovanost pacientek o jejich existenci a nachází témata jejich průniku. Klíčová slova Onkologické onemocnění, rakovina prsu, pacientské organizace, prevence, second opinion, zdravotnictví, nestátní neziskové organizace, informační asymetrie, mamografický screening
|
|
|
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích
Rathouská, Michaela ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Burcin, Boris (vedoucí práce)
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích Zhoubné novotvary představují ve většině evropských zemí druhou nejčastější příčinu úmrtí. Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti na rakovinu prsu žen v období 1980-2007 v České republice, Velké Británii a Švédsku. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí s úmrtností na další časté příčiny úmrtí a některé další novotvary u žen. Práce analyzuje úmrtnost podle věku, dále incidenci, věnuje se také screeningovým programům a mezinárodnímu srovnání. Část práce je věnována rizikovým faktorům, prevenci a možnostem léčby. Ve všech analyzovaných zemích došlo ve sledovaném období k poklesu úmrtnosti na novotvar prsu, zatímco incidence vzrostla. Došlo k posunu úmrtnosti do vyššího věku, a to především v závislosti na zlepšení zdravotní péče a její větší dostupnosti. V incidenci byl pozorován přesun z nejstarší věkové kategorie do mladších, a to především v důsledku zavedení národních programů mamografického screeningu.
|
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
host ::
RSS.